|
|
Bezdětnost žen v České republice: longitudinální pohled
Žemberová, Karolína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Cílem této práce je analýza bezdětnosti žen v České republice a mezinárodní porovnání se Slovenskem, Nizozemskem a USA. Hlavním nástrojem analýzy jsou generační tabulky plodnosti pro generace žen narozené v letech 1935-1968. V první části práce jsou představeny teorie, které se pokoušejí vysvětlit změnu reprodukčních preferencí zaznamenanou především v druhé polovině 20. století. Podle výsledků analýzy vývoje generační bezdětnosti byla v západních zemích výrazná změna zaznamenána již u generací žen narozených krátce po druhé světové válce. V České republice a na Slovensku se tento zlom udál až v životě žen narozených v šedesátých letech. Dále se analýza zabývá vývojem podílu bezdětných mezi ženami v České republice v závislosti na rodinném stavu dle sčítání lidu, která se uskutečnila po roce 1950. Ukázalo se, že podíl bezdětných se měnil především u svobodných a vdaných žen. V práci jsou také sledovány postoje a hodnotové orientace týkající se bezdětnosti na základě výběrových šetření. Výsledky práce poukazují na vzrůstající zastoupení bezdětných žen v jednotlivých zemích a také na rostoucí důležitost studia tohoto fenoménu.
|
|
|
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011
Pištorová, Markéta ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011 Abstrakt Cílem práce je popsat vývoj plodnosti žen v generačním pohledu na základě dat sčítání lidu domů a bytů konaném v Česku 26. 3. 2011. Nedílnou součástí je analýza diferenční plodnosti, která se zaměřuje na rozdíly plodnosti žen v závislosti na rodinném stavu, nejvyšším ukončeném vzdělání, ekonomické aktivitě a náboženské víře. V práci byly použity metody demografické analýzy, konkrétně konečná plodnost (průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu generace na konci reprodukčního období), konečná plodnost dle pořadí narození dítěte a pravděpodobnost zvětšování rodiny (pravděpodobnost, že žena s i dětmi bude mít i+1 dětí). Pokles konečné plodnosti se ukázal jako trvalý a stále mají určitý vliv tradiční determinanty plodnosti. Roste podíl dětí narozených svobodným matkám, zvyšuje se zastoupení vysokoškolaček, jejichž plodnost je ze všech vzdělanostních kategorií nejnižší, ženy hlásící se k náboženské víře, respektive k římskokatolické církvi, dosahují nejvyšších hodnot konečné plodnosti ze všech kategorií dle náboženské víry. Klíčová slova: konečná plodnost, kohortní analýza, diferenční plodnost, sčítání, Česko
|
|
|
Porovnání plodnosti v ČR a v dalších zemích EU
Medková, Barbora ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním vybraných průřezových i kohortních charakteristik plodnosti pro 15 vybraných evropských zemí, které jsou rozděleny do čtyř skupin: země postkomunistické, země severní Evropy, země jižní Evropy a země západní Evropy. Cílem práce je zjistit, zdali se vybrané skupiny zemí mezi sebou ve svém vývoji navzájem lišily a zdali existují rozdíly mezi zeměmi postkomunistickými a ostatními zeměmi. Také je cílem ukázat, jakých hodnot dosahuje v jednotlivých zemích úhrnná plodnost, průměrný věk matek při narození dítěte a podíl dětí narozených mimo manželství. Rovněž bude analyzován vývoj konečné plodnosti žen narozených po druhé světové válce s cílem zjistit, zda jsou poklesy průřezové úhrnné plodnosti později alespoň částečně kompenzovány či zda generační plodnost žen stále klesá. Pro získání základních dat byla použita databáze Eurostatu a databáze Human Fertility, plodnost žen po roce 2015 potřebná pro výpočet konečné plodnosti generací žen narozených po roce 1965 byla odhadnuta na základě scénáře projekce Eurostatu. Data byla následně dále zpracovávána a analyzována. Bylo zjištěno, že úhrnná plodnost ve všech zemích během druhé poloviny minulého století poklesla (v některých zemích poměrně hluboko) pod hodnotu potřebnou pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva. V tomto století jsou hodnoty úhrnné plodnosti již poměrně stabilní, v některých zemích lze dokonce pozorovat mírný růst a průměrný věk matek ve většině zemí, po počátečním poklesu, v posledním desetiletí roste a ve většině zemí se pohybuje kolem 30 let. Poměrně velký růst zaznamenal také podíl dětí narozených mimo manželství, jehož hodnoty se v současné době, až na výjimky, pohybují mezi 40 a 60 %. U většiny zkoumaných průřezových charakteristik byly nalezeny rozdíly mezi vybranými skupinami zemí. Také bylo zjištěno, že konečná plodnost se u zemí jižní a severní Evropy s časem snižuje, u zemí jižní Evropy velmi výrazně, u zemí severní Evropy pouze pro mladší generace (narozené po roce 1980). Pro země západní Evropy se předpokládá nárůst na poměrně vysoké hodnoty pro generace narozené kolem roku 1985 a poté pokles. U zemí postkomunistických se pro nejmladší sledované generace předpokládá, že hodnoty začnou růst.
|
|
|
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011
Pištorová, Markéta ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011 Abstrakt Cílem práce je popsat vývoj plodnosti žen v generačním pohledu na základě dat sčítání lidu domů a bytů konaném v Česku 26. 3. 2011. Nedílnou součástí je analýza diferenční plodnosti, která se zaměřuje na rozdíly plodnosti žen v závislosti na rodinném stavu, nejvyšším ukončeném vzdělání, ekonomické aktivitě a náboženské víře. V práci byly použity metody demografické analýzy, konkrétně konečná plodnost (průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu generace na konci reprodukčního období), konečná plodnost dle pořadí narození dítěte a pravděpodobnost zvětšování rodiny (pravděpodobnost, že žena s i dětmi bude mít i+1 dětí). Pokles konečné plodnosti se ukázal jako trvalý a stále mají určitý vliv tradiční determinanty plodnosti. Roste podíl dětí narozených svobodným matkám, zvyšuje se zastoupení vysokoškolaček, jejichž plodnost je ze všech vzdělanostních kategorií nejnižší, ženy hlásící se k náboženské víře, respektive k římskokatolické církvi, dosahují nejvyšších hodnot konečné plodnosti ze všech kategorií dle náboženské víry. Klíčová slova: konečná plodnost, kohortní analýza, diferenční plodnost, sčítání, Česko
|
|
|
Bezdětnost a její aspekty ve vybraných zemích Evropy
Žemberová, Karolína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šustová, Šárka (oponent)
Tato práce se zabývá bezdětností a jejími aspekty ve vybraných evropských zemích: České republice, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku, Estonsku, Nizozemsku, Švédsku a Norsku. Cílem této práce je odhalit, zda ve vývoji bezdětnosti a plodnosti existují rozdíly mezi kapitalistickými a post- socialistickými zeměmi. Nástrojem je analýza plodnosti, průměrného věku matek při narození dětí a analýza bezdětnosti a to jak za pomocí transverzálních, tak longitudinálních ukazatelů. K analýze byly použity ukazatele první i druhé kategorie. Cílem této diplomové práce je také zjistit, zda existují rozdíly mezi postoji, názory a hodnotami v přístupu k rodině, rozdělení gender rolí a dětem mezi bezdětnými respondenty a respondenty s dětmi. Jsou zjišťovány i diferenciace mezi pohlavím a věkovými skupinami a to použitím tři matic s otázkami ze tří výběrových šetření European Values Study, ISSP a Eurobarometer. K redukci počtu proměnných je použita faktorová analýza a metoda hlavních komponent. Z výsledků faktorové analýzy jsou sestavené indexy, pomocí kterých je odhaleno, jak se rozdíly projevují u sledovaných skupin respondentů. Hlavním výsledkem této práce je zjištění, že v rámci vývoje plodnosti i bezdětnosti skutečně existují rozdíly mezi zeměmi kapitalistickými a post- socialistickými. Mezi zeměmi neexistují velké rozdíly v...
|
|
|
Bezdětnost žen v České republice: longitudinální pohled
Žemberová, Karolína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Cílem této práce je analýza bezdětnosti žen v České republice a mezinárodní porovnání se Slovenskem, Nizozemskem a USA. Hlavním nástrojem analýzy jsou generační tabulky plodnosti pro generace žen narozené v letech 1935-1968. V první části práce jsou představeny teorie, které se pokoušejí vysvětlit změnu reprodukčních preferencí zaznamenanou především v druhé polovině 20. století. Podle výsledků analýzy vývoje generační bezdětnosti byla v západních zemích výrazná změna zaznamenána již u generací žen narozených krátce po druhé světové válce. V České republice a na Slovensku se tento zlom udál až v životě žen narozených v šedesátých letech. Dále se analýza zabývá vývojem podílu bezdětných mezi ženami v České republice v závislosti na rodinném stavu dle sčítání lidu, která se uskutečnila po roce 1950. Ukázalo se, že podíl bezdětných se měnil především u svobodných a vdaných žen. V práci jsou také sledovány postoje a hodnotové orientace týkající se bezdětnosti na základě výběrových šetření. Výsledky práce poukazují na vzrůstající zastoupení bezdětných žen v jednotlivých zemích a také na rostoucí důležitost studia tohoto fenoménu.
|
|
|
Struktura populace a modelování jejích změn: Neolitická demografická tranzice ve střední Evropě.
Galeta, Patrik ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Neolitická tranzice v Evropě je alternativně vysvětlována rozšířením zemědělců z Předního Východu (migrační teorie) nebo pouze rozšířením neolitických dovedností (teorie původních obyvatel). Smíšená vysvětlení uvažují oba procesy (integrační teorie). Neolitizace střední Evropy byla tradičně vysvětlována migračním procesem, podle kterého kolonizující zemědělci nahradili místní lovce a sběrače. V posledním desetiletí se autoři přiklonili k integračním teoriím, když ve střední Evropě pozorovali kontinuitu mezi mezolitickým a neolitickým osídlením. Je zajímavé, že nejnovější genetické analýzy znovu přinesly doklady pro kolonizaci střední Evropy. Málo pozornosti bylo při studiu neolitické tranzice ve střední Evropě věnováno demografickým analýzám. Zemědělství se ve střední Evropě rychle rozšířilo mezi 5 600 a 5 400 calBC. V případě kolonizace musel být takto rychlý proces demograficky podmíněn vysokým populačním přírůstkem. Cílem práce je testovat, zda plodnost neolitické populace střední Evropy mohla dosáhnout intenzity, která by umožnila kolonizaci bez populačního příspěvku lovců a sběračů. V práci jsme vytvořili čtyři stochastické modely populační dynamiky zemědělců během jejich rozšíření ve střední Evropě. Princip Modelů 1-3 vychází z populačních projekcí. Model 4 navazuje na model postupující vlny....
|
host ::
RSS.